Author: Lenka Medová

Moonfisher: nejbezpečnější kavárna na světě

V Christianii je několik kaváren a restaurací, skutečně legendární je ale jen jedna. Je jím Moonfisher. Svého času visel nad jejím vchodem nápis nejbezpečnější kavárna na světě. To kvůli častým raziím policie, která měla na mušce zdejší uživatele hašiše. Na policii už tu nenarazíte, zato lidi s ubalenými jointy tak nějak patří k místnímu koloritu.

Christiania: tak trochu jiné město

Tentokrát vám chci představit asi nejzajímavější část Kodaně. Jakmile se objevíte v původně dělnické čtvrti Christianshavn, zaregistrujete zvyšující se koncentraci všelijakých individuí a exotů. Většina z nich má namířeno do Christianie, „svobodného města“, která je už více než 40 let symbolem vzdoru proti autoritám.

Il – Kikkra Kafe: kam na Maltě za dobrým pastizzi

Ti z vás, co byli například v Portugalsku, znají jistě pastelaria, zvláštní druh kavárny, kde si dávají dostaveníčko místní, a kde jsou k dostání všechny ty dobré cukrovinky, zvláštní pečivo z listového těsta a výbornou kávu za pár centů. Tato místa, jejichž návštěva je pro domorodce každodenním rituálem, mají pro mě nezaměnitelné kouzlo. Většina lidí si ve spěchu nakoupí, co potřebuje a spěchá za svými povinnostmi, jiní se zdrží déle a vychutnávají si svůj denní příděl kávy nad rozloženými novinami. Schází se zde místní rada starších, kteří vedou zapálené hovory o výsledku fotbalového utkání. Občas sem zavítá náhodný turista, kterému ten kolorit připadá stejně úžasný jako mně.

Cafe Jubilee, aneb příhoda se ztraceným foťákem

Na Cafe Jubilee narazíte v turistických průvodcích Malty. Vřele jí doporučují i místní a je proč. Během mého krátkého pobytu se stala mojí „domácí kavárnou“. Mezi tím vším harampádím, které tu slouží jako dekorace, zkrátka cítíte dobře. Zřejmě k tomu dopomáhá její styl, který připomíná irský pub. S ním mám spojenou příjemnou obsluhu a nenucenou atmosféru. Jak jsem byla překvapená, když tady viděla plakáty od Muchy! Tahle kavárna je tedy sázka na jistotu, jsem si jistá, že si jí zamilujete stejně jako já.

Gozo

Zdá-li se vám Malta malá, sousední ostrov Gozo je ještě o poznání titěrnější. Zato však autentičtější, zelenější, kopcovitější a větrnější. Utekla jsem na něj na pár dní, abych si odpočinula od únavné hromadné dopravy na Maltě, o které bych se na tomto místě ráda rozhovořila více. Překvapilo mě, když jsem se dozvěděla, že je na Maltě více aut, než obyvatel. K čemu auta, když během hodiny projedete z jednoho konce ostrova na druhý? Pochopila jsem ve chvíli, kdy jsem využila služeb místních autobusů. Představa, že fyzická blízkost jednotlivých lokalit znamená rychlé přemístění se z jedné na druhou, se totiž ukázala jako mylná. Ostrov je sice protkán hustou autobusovou sítí a jízdní řády najdete na každé zastávce, nejsou vám ale k ničemu. Pravda, v okolních městech Valletty, se tvoří únavné zácpy, ovšem dopravu neurychluje ani fakt, že v autobusech jsou jen jedny dveře, kterými se nastupuje i vystupuje. Během dopravní špičky jsou tak zaplněné, že se vám někdy ani nepodaří vystoupit tam, kde potřebujete. Ač se to tedy nezdá, strávíte přepravou dost času. Gozo tento problém věru nemá, ovšem méně „klientů“ také …