Month: August 2015

Cafe Jubilee, aneb příhoda se ztraceným foťákem

Na Cafe Jubilee narazíte v turistických průvodcích Malty. Vřele jí doporučují i místní a je proč. Během mého krátkého pobytu se stala mojí „domácí kavárnou“. Mezi tím vším harampádím, které tu slouží jako dekorace, zkrátka cítíte dobře. Zřejmě k tomu dopomáhá její styl, který připomíná irský pub. S ním mám spojenou příjemnou obsluhu a nenucenou atmosféru. Jak jsem byla překvapená, když tady viděla plakáty od Muchy! Tahle kavárna je tedy sázka na jistotu, jsem si jistá, že si jí zamilujete stejně jako já.

Gozo

Zdá-li se vám Malta malá, sousední ostrov Gozo je ještě o poznání titěrnější. Zato však autentičtější, zelenější, kopcovitější a větrnější. Utekla jsem na něj na pár dní, abych si odpočinula od únavné hromadné dopravy na Maltě, o které bych se na tomto místě ráda rozhovořila více. Překvapilo mě, když jsem se dozvěděla, že je na Maltě více aut, než obyvatel. K čemu auta, když během hodiny projedete z jednoho konce ostrova na druhý? Pochopila jsem ve chvíli, kdy jsem využila služeb místních autobusů. Představa, že fyzická blízkost jednotlivých lokalit znamená rychlé přemístění se z jedné na druhou, se totiž ukázala jako mylná. Ostrov je sice protkán hustou autobusovou sítí a jízdní řády najdete na každé zastávce, nejsou vám ale k ničemu. Pravda, v okolních městech Valletty, se tvoří únavné zácpy, ovšem dopravu neurychluje ani fakt, že v autobusech jsou jen jedny dveře, kterými se nastupuje i vystupuje. Během dopravní špičky jsou tak zaplněné, že se vám někdy ani nepodaří vystoupit tam, kde potřebujete. Ač se to tedy nezdá, strávíte přepravou dost času. Gozo tento problém věru nemá, ovšem méně „klientů“ také …